úterý 28. května 2019

Maminka "Hrdina"



Správná výchova
Petr Krest


  Onehdy si mi manželka stěžovala, že kluci doma ztrácejí respekt, že bych se měl taky malinko více zapojit do výchovy, ale kladla mi u toho na srdce, že si nepřeje žádné fyzické tresty. 

  No, podle mě, pohlavek není trest, ale odměna za to, že nedostal na zadek. Ale budiž. Vzpomněl jsem si na jeden ryze americký, velmi známý příběh s vysokým morálním dopadem (něco jako sovětský pilot Alexej Petrovič Meresjev, ale v podání Hollywoodu) a vytvořil jsem si plán.

  Svolal jsem tedy rodinnou radu a vykázal na hodinku manželku z domu. Ta zaječela radostí, vzala si mé auto, mou peněženku, svých osm makro-bio-ekologických nákupních tašek a ve třech vteřinách zmizela. 

  Posadil jsem se pomalu na gauč a nechal nastoupit kluky do lajny, tak půl metru přede mě, aby byli na dostřel a spustil jsem.

"Kluci, co blbnete? Pročpak si zahráváte s maminkou?"

  Koukali na mě, jako že jsem asi na nějaké jiné vlně. Nick se šťoural v zubech, Péťa se koukal do kalendáře, jestli už náhodou nejsou Vánoce, že by byl tedy na chvilku hodný, když by to něco hodilo a malý Kubík si narval do pusy dvě kostky lega a dělal ropuchu.

 "Dobře, něco vám prozradím, abyste věděli do čeho jdete. Naše maminka je totiž legenda. Pravý válečný hrdina. Můžete si to pak najít na internetu, píše se tam o ní, akorát tam není její jméno, protože to se u pravých válečných hrdinů pochopitelně neuvádí. To by nám tady pořád někdo klepal na dveře."

"A co udělala mamí, že je hrdina?" zeptal se nevěřícně Péťa.

"To je právě to, co vám chci říct!" zvolal jsem.

"Těsně než jsem maminku poznal, byla u armády jako pilot, nasazena v akci "Desert Storm". Bohužel byla sestřelena nad nepřátelským územím a musela se katapultovat. Zachránila se, ale zůstala jí jen pistole, nůž a láhev s nějakým alkoholem. Tu vypila po cestě dolů, aby se láhev nerozbila a pak dopadla přímo mezi celou četu nepřátelských bojovníků."

"Wow," vykřikl Nicky, "A dál?"

Kuba se mezitím pokoušel narvat do čumáku ještě jednu kostku, ale zatím mu to nešlo.

"Maminka se nedala. Zastřelila patnáct vojáků pistolí, než ji došly náboje. Pak čtyři přemohla a usmrtila nožem, než o něj přišla a nakonec doběhla i toho posledního a vzala mu život holýma rukama!"

Rozprostřelo se hrobové ticho. Kuba začal žgryndat a Nick hledal na netu.

"Takže kluci, pokud vám můžu radit, mějte se na pozoru, hlavně pokud si maminka dá večer víno do skleničky, jasný?"

"Já to našel," vyvalil oči Nick, "A ten alkohol byla pravá Whiskey!"

  Vytáhl jsem Kubíkovi všechny tři kostky ven z pusy, rozpustil jsem jednotku a zapnul telku. Ten den už nikdo nezlobil.

Nazítří mi volá žena do práce.

"Prosím tě, co jsi jim navykládal? Jsou jak vyměnění! Nick dnes dělal snídani a Péťa si sám dobrovolně četl nějakou příručku sebeobrany. A taky ke mně pořád chodí, dávají mi pusinky a čuchají mi pod nos! O co jde?"

 "Ale o nic zlato."

"Dělej!"

"No, jen jsem jim trochu vysvětlil, jak dopadne muž, jenž si zahrává se ženou, která požila alkohol!"









Žádné komentáře:

Okomentovat