středa 17. dubna 2019

Po mamince...

Genetika.

No co vám budu povídat, prohrál jsem.

  Ono je to totiž asi takhle: Dítko není podobné tomu, komu je podobné, ale tomu, kdo má momentálně více příznivců v rodině. A to i kdyby se Švédce narodil černoušek. To tchyně jen pronese něco ve stylu, že to je celý dědek Olaf co dobýval za Vikingských válek Afriku a zbytek je celá Erika. Vyřízeno.

  Náš nejmladší Kubíček je tedy také po mamince. Jistě. Sice už čůrá ve stoje, ale jinak pořád celá maminka, že.

  A tak jsme jeli do stavebnin nakoupit nějaký materiál, Kuba naložil světla, já okna a okenice, ještě pár drobností a jeli jsme zaplatit.

  Paní pokladní to namarkovávala nahlas  do pokladny a Kubíček poslouchal.
Dvě balení světel, jedna sada zámků, čtyři okna, karton vypínačů, tři okenice, násada na ...

"Čtyři okenice!" ozval se Kuba. "Čtyři okna a čtyři okenice!" a bylo to.

No jo, on je opravdu po mamince!!!









Žádné komentáře:

Okomentovat