neděle 26. srpna 2018

Brunetka blondýnkou.




Brunetka blondýnkou
aneb
Jak jsem točil na tajňačku
Petr Krest


Ahoj přátelé a kamarádi, dobrý den vážení čtenáři.

  Šéfová ze studia si odletěla na dovolenou do Česka a manželka s dětmi na dovolenou do obrovského aqua parku ve Wisconsin Dells.
Osiřel jsem. Nechaly mě tu  samečka samotného napospas prázdné ledničce a vzaly roha. 

  No a tak jsem po pár dnech plakání a tesknění po nocích v baru  konečně nabral odvahu a pustil jsem se  na tajňačku do malého samostatného projektu. To je vám takový zvláštní pocit, když si děláte kompletně všechno podle svých představ a jste si vlastním režisérem, hlavním režisérem, vedlejším režisérem, režisérem pro natáčení i vytáčení, produkci, post produkci i reprodukci a taky svačinář, šatnář. kulisář a Lojza skoč pro pivo. 
Dokonce i kafe jsem si přinesl sám sobě, poplácal jsem se po rameni a popřál jsem si mnoho úspěchů. Tím to vše dobře začalo.

  Rozhodl jsem se totiž natočit jeden takový vtípek o chytré blondýnce, asi 45 vteřin záběr u stolečku v baru na tři kamery, toť vše.  Dokonce se mi povedlo nakoupit i nějaké hezké rekvizity, barový stolek, Hollywood obrázek na stěnu, nějaké stromky v květináči, květy atd... I blondýnku jsem sehnal pod pultem...
Ale slečna komparzistka nebyla tak úplně originální blondýnka (kupodivu jsem zjistil, že se nám blondýnky začaly maskovat a barvit se na všechno možné, jen né na blond...), tak jsem raději připlatil a sehnal fajnovou paruku, prvotřídní materiál, Barbie hadr. Něco ve stylu Nicki Minaj, no žůžo labůžo. Zbytek už měla slečna svůj a nutno dodat, že kvalitní, proto také vyhrála konkurz, že.

  No nic, naházel jsem bedny s kamerama a stativy do auta a chystal se  vyrazit do Chicaga. V tom mi zazvonil mobil.

"Kampak jedeš zlatíčko?" zeptala se manželka.

  Venkovní kamera na domu je totiž napíchlá na wifinu, abychom jsme mohli na mobilu přes net sledovat, kdo se nám ochomítá kolem vchodu. A také kolem sousedky... 

"Ale jen něco natočit do města, taková fofrovka, večer snad budu doma."

"Aha, ale není Janička ještě na dovolené?"

"Jasně že je, ale tohle je jen taková kravinka, víš? Minutový klípek i s titulkama."

"Aha. Hmmm.... Minuta jo? Pamatuješ jak jsi loni shodou okolností také touto dobou sám točil ten pěti vteřinový  klip, kde jsi chtěl zpomalený záběr rozkopnutého melounu? Jedenáct melounů zařvalo, jednou jsi nakop kameru, dvakrát drn a kotník šel do dlahy! Prosím tě, nechceš jít radši na pivo, to nás vyjde levněji, co? Zvednu ti kapesné a přijedeme domů už v pátek, aby ti nebylo smutno, chceš?"

"Ne, to je v pohodě, užijte si to. Stejně musím do práce, takže není důvod. A neboj, tohle bude taková barová scénka, deset vět i s vypravěčem,"

"No jak chceš, zlato. A pošli mi prosím tě číslo tvojí kartičky."

"1226-27-712."

"Poslouchej, ty jsi zase určitě včera machroval v hospodě, že máš zbrojní pas, viď? Běž ho vrátit zase do šuplíku, vem si brýle a najdi si kartičku od pojišťovny, bez ní nikam nesmíš, to je ti jasné, ano?"

"Mám ji, taky je modrá, jen jsem se přehlídnul."

"488893-1975/07/2777."

"Ano je zelená a běžel jsi pro ní domů, protože funíš jako mravenečník s ucpaným chobotem! Tak teď si na chvilku sedni a nic nedělej. Zavolám na pojišťovnu a nechám tě připojistit."

  Za patnáct minut jsem dostal povolení k odjezdu, boží požehnání a i děti se přišly k telefonu rozloučit. Tolik cirátů a pro nic.

  A to doslova, protože přesně jeden a půl dne poté, jsem seděl u stolu, hlavu zavěšenou v dlaních a oči suché a rudé a byl jsem zralý tak akorát na očního lékaře, na kterého se pojistka stejně nevztahovala.

  Co se stalo?
Inu selhal lidský faktor. Tedy respektive neselhal.

Blondýnka nastoupila na plac a odzkoušeli jsme to na sucho, bez kamer.

"Super je to, text umíš, kostým a vlasy pohádka, sexy oči, náboj tam je, ale jednu věc musíme změnit. Charakter. Jsi přece blondýna, nemůžeš vystupovat jako brunetka."

Dostal jsem nechápavý pohled.

"Ne, neboj, to je prkotina, hele předvedu..." a předvedl jsem.

Slečna zajela smíchy pod stůl a zahýkala:
"Ty krávo, tak to nedám!"

  A měla pravdu. Chlácholil jsem, pobízel, motivoval, vyhrožoval i plakal, ale blondýnu jsem z brunetky nevyždímal. Ať to zkoušela jak to zkoušela, pořád to vypadalo asi tak, jako kdybych já zkoušel hrál Karla Rodena.

  Nakonec sundala paruku, nasadila mi ji na hlavu a řekla:
"Sluší ti suprově, větší sranda bude, když si zahraješ dvojroli."

  A udělala mi i fotku, kterou jsem dal na Instagram pro vaše pokochání. 

Co myslíte, sluší mi to?




- Konec.



❤ Přeji krásný den! ❤



 Instagram:      Petr.Krest - Instagram


 Facebook:       Petr Krest - Facebook





                      

1 komentář:

  1. Neva,že to nevyšlo. Tak někdy příště. A jako blondýnka,jste mě taky pobavil. Dost dobrý.👍👍👱‍♀️

    OdpovědětVymazat