sobota 23. června 2018

Apríl



Jak to bylo na Apríla
Petr Krest 


  Je krátce po půlnoci a já ležím a přemítám. Mám jít, nemám jít, mám jít. Moc se mi nechtělo z vyhřátého pelíšku, ale hlad je hlad. Potichu jsem se vysoukal z postele abych nevzbudil ženu a juniora a vydal jsem se do terénu. 

  Úspěšně jsem prokličkoval mezi legem na koberci a po špičkách přeskákal studené kachličky v kuchyni. To byl fofr, málem jsem si vyrazil zuby kolenama, jak jsem to mastil. Po cestě jsem sebral utěrku ze sporáku, položil jsem si jí na zem před ledničku a postavil se na ní. 
Docela úleva, palce už se mi kroutily zimou. Jo, nedělám to poprvé, mám systém. 
Hlavou se mi už promítal interní plán lednice a já v duchu pátral, na které polici je asi ta tlačenka. Ale ta je vlastně obalená v papíře a ještě daná v sáčku a sáček v igelitce. To bych došel tak do půlky a byl bych odhalen. Uzený bůček taky vyndat nemůžu, ten manželka cítí i přes dveře a navíc by mi pak ještě ve spánku okousala prsty na rukou, jak bych se vrátil. 

   To chce něco, něco, hmmm.... Nějakou mňamku mňamkózní dobrou dobroučkou co mi udělá dobře. A v tom mi to zapálilo. Uááá, to je ono! Bude se debužírovat. Manželka totiž večer udělala tiramisu plnou mísu

  V ten moment jsem měl pusu jak bernardýn a mozek už mi pomalu taky vlhnul. Jenže, plná mísa byla úplně plná, nenačatá. Což znamenalo, že si budu muset vymyslet nějakou pořádnou bajku, abych se z toho ráno vykroutil. Třeba že přijel v noci šéf, protože ho manželka vyhodila a byl hladový, nebo soused zase přelézal z balkónu na balkón a stavil se na pivo. 
To je jedno, to se vymyslí potom. Na lačno to moc nejde. Levou rukou jsem uchopil madlo na lednici a pravou si nachystal na boční hraně, abych rychle zamáčkl čudlík od světla. Jinak by zase sousedka poslala manželce SmSku, že nám leze z ledničky sněhulák. 

  Rychle jsem otevřel dveře a zároveň zamáčkl čidlo. Perfektní akce. Ale radost netrvala dlouho. Uslyšel jsem podivný zvuk doplněný zvláštní hlubokou vibrací, takové nepravidelné "whoom whoom whoom" asi dvakrát po sobě pak vteřinu ticho a najednou vypuklo peklo.

  Z lednice se vykutálel zákeřně studený meloun a spadl mi na zmrzlé palce, které jsem měl zrovna zvednuté nahoru, protože už mě záblo i přes utěrku. Meloun přimáčkl dvanáctky palečky zpět ke studené matičce zemi takovou silou, že mi vytlačil všechnu krev z nohou až nahoru do hlavy, díky čemuž mi oči vyletěly asi půl metru před nos a skoro se přilepily na mražená játra v lednici.

  Když tupá rána utichla, rozprostřel se v celém celičkém baráku hrobový klid. Tak hluboké mrtvé ticho, že jsem slyšel i své vlastní slzy jak mi stékají po tváři a bubnují zběsile na podlahu v kuchyni. Rozsvítil jsem a uklidil melouna. Naštěstí se nerozprskl, jen praskl na tři půlky. 
Byla by to škoda ho vyhodit, tak jsem otevřel lednici a dal ho zpět na polici a vytáhl jsem tiramisu mísu. Teď už to bylo jedno, stejně už celý barák ví, že jsem v ledničce. A tak jsem mísu přitáhl k sobě a zabouchl naštvaně dveře. V ten moment mísa vyšplouchla a místo tiramisu se na mě vylily asi dva litry ledového mléka. Zůstal jsem stát jako opařený a prostě jsem nechápal. 

  Jen jedno mi bylo úplně jasné. Hlad už nemám. Znovu jsem tedy potupně zaklekl a utěrkou zapráskanou od melouna jsem tentokráte vytíral mléko. Pak jsem si hodil teplou sprchu a odporoučel se v jednu ráno zpět do postele. 
Manželka kupodivu spala a tak jsem se otočil na bok, zarochnil se a zavřel oči. 
V tom mě manželka štípla do zadku a lahodně zašeptala: “Apríl miláčku"...  



❤ Přeji krásný den! ❤


 Instagram:      Petr.Krest - Instagram


 Facebook:       Petr Krest - Facebook



4 komentáře:

  1. Jejda,to je mi vas lito. Neni nic horsiho,nez zalehnout s krucicim briskem. A je jedno ze byl april.😊😊

    OdpovědětVymazat
  2. Jajaj, chodit do lednice potají se nevyplácí obvzlášť na apríla 😂😂😂

    OdpovědětVymazat
  3. Nebylo Vám shůry dáno chodit mlsat v jednu ráno

    OdpovědětVymazat
  4. Ty palce me boli za vas a bucek citim az sem 😊

    OdpovědětVymazat