pátek 18. května 2018

Belmondo za dvanáct


Belmondo za dvanáct.
Petr Krest


  Zrovna jsem poslouchal rádio a jedna tuze chytrá paní moderátorka radila, že nejlepší na stres je nějak se zaměstnat. Nevím jak to děvče myslelo, ale vyznělo to tak, jako bych jsem se měl jít po práci odreagovat prací.
Otevřel jsem si pivo a bylo po stresu. Tak a teď si zajdu posekat zahradu a pěkně se u toho opálím. To zase bude moje kotě doma prskat, že to není spravedlivé, že už jsem zase jako cikán a ona jak jogurt bez příchuti. 

  Konečně vylezlo sluníčko i u nás a tak jsem si sundal triko, nakopnul sekačku a drtil trávník co to šlo. Krása. Za půl hoďky posekáno a záda se už začaly parádně barvit. Super načasování. Uklidil jsem sekačku a akorát přijela žena z nákupu.
“Ty jsi šikula, zato jsem ti něco koupila.”
“Pivo?”
“Ne zlatíčko, krém na opalování, aby ses mi tu nespálil.”
“Aha. To fakt? Víš že to nepoužívám, je to karcinogenní a lepí se na to tráva, housenky i sousedka.”
“Tak pojď sem, ty můj karcinogene, namažu tě.” řekla s úsměvem.
“Nechci, už jsem hotový. Teď jdu do garáže uklízet, tam se nespálím.”
“Ale kdepak, zrovna jsem ti chtěla říct, že jsem byla v zahradnictví omrknout tu novou velkou sekačku, co jsi o ní tak básnil. Ta naše stará je ještě dobrá, nebo ji chceš vyhodit?”
“Ne, ta je dobrá, jen nemá takový výkon a záběr, víš. Ta nová je silná, budu mít posekáno o deset minut rychleji a soused bude slintat jako doga, haha už ho vidím v barvách.”
“No, ale chtěl jsi taky ten nový holicí strojek od Brauna za sedmičku, co jsi říkal, že po něm budeš mít pusinku jako Belmondo....”
“Jo, Belmondo to je klasa, ale to nespěchá. Teď mám našetřeno přesně dvanáct na tu sekačku a začíná sezona.”
“A víš co zlatíčko, já jsem se rozhodla, že ti udělám radost a koupila jsem ti toho Brauna. Byl v akci za šest tisíc. Máš mě rád?”
..... ticho..... 
“Copak prdelko? Pořád se jen honíš, tak ať máš taky radost.”
“No, to jo. Já jen že jsem se honil, abych měl na tu sekačku.”
“Hele, na podzim budou ve výprodeji levnější, ušetříš dvakrát.”
“Jo a navíc jsem náhodou objevila v tom zahradnictví krásný houpačky pro kluky, celý velký set. Loňský model na mimořádné slevě. Kluci tě za to sní láskou, až jim to postavíš zlatíčko.”
“Houpačky jo? A za kolik?”
“Hele, to bys nevěřil, kolik to stálo loni. Dvanáct tisíc.” řekla natěšeně.
“Cože? To je na tři patra i s tobogánem nebo co?”
“Ne, ale můžeš to jít vyndat, je to v autě. A máš tam i pivo.” dodala.

  Šel jsem se tedy hrozně vesele mrknout do auta a málem mě ranilo. Že já vůl jí kupoval tak velký auto. Ani centimetr volného místa. Asi nechtěla, aby se mi rozbilo pivo, tak ho pěkně obložila... ☺️😊
   Vytahal jsem to všechno na zahradu a zaslechl kluky, jak se baví se ženou.
“Myslíš, že to sám složí mami?” ptal se nejstarší.
“To nedá” prohodil prostřední a oba se začali křenit.
Dobře že ten nejmenší neumí ještě mluvit, ten by to určitě zazdil a já bych to fakt asi nedal. Ale co, mám doma Brauna, tak postavím houpačky.
  Hele, celé odpoledne jsem šrouboval.
Mám praxi ve skládání nábytku z IKEA. Jsem borec ledoborec. Ale skládání houpaček od soudruhů z Číny je už fakt vyšší level. Lepší už jsou pak jen ti borci, co rýpají v zemi, hledají kostičky, zoubečky a jiné voloviny co zbyly z tehdejšího masokombinátu a pak z nich za pět let složí v garáži mamuta.
Vlastní skládání bude téma na další povídku, to je jasná věc. Ale teď to musím dodělat.
Rubik by to skládal dva dny, já to měl do večera hotové a ještě mi zbyl jeden šroubek.
Pak fofr do vany a nové luxusní holeníčko od pánů z Německého Kronbergru. 
Paráda. Hned jsem mlasknul selfíka jak se holím s německou vlajkovou lodí a přidal odkaz na nějakou webovku, kde ho prodávají za osm a půl a loupnul to FB se slovy... “Páteční dárek od miláčka...” 😂😂

  Vylezl jsem z koupelny, slupnul jsem véču a zamířil na gauč. Děti už byly uložené v postelích a žena koukala na seriál. Sedl jsem si k ní a přitulil se.
“Děkuju” poděkoval jsem zdvořile.
“Ty jsi stejně príma chlap,” řekla a dodala “Mohl jsi mít hogo fogo sekačku a místo toho jsi se uskromnil a s námi podělil.”
“Aha..... no a jak to jako myslíš?” zeptal jsem se.
“No za tvých dvanáct tisíc máme teď každý něco. Ty máš strojek a děti parádní skluzavku s houpačkami. A nejlépe jsem na tom já, protože teď mám doma svého Belmonda a to žádná jiná nemá!” a dala mi krásnou pusu a ňufla mi do ouška.
  Seděl jsem a z hluboka dýchal.
Tvl. Belmondo za dvanáct, no to mám radost. A pak se nepoděl... 😂😂



 Konec.




 Přeji krásný den! 



 Instagram:      Petr.Krest - Instagram

 Facebook:       Petr Krest - Facebook


Žádné komentáře:

Okomentovat